Ústí na dluh nežije

Ústí na dluh nežije

S notnou dávkou rozčarování jsem si přečetl včerejší článek Víta Lukáše o tom, jak Ústí žije na dluh. A jako důkaz se uvádí příklad pořízení nových vysílaček pro strážníky městské policie za 2,9 milionů korun, které město nezaplatí hned, ale bude je splácet až do roku 2019. Z titulu své funkce se musím ozvat. Nechápu, co je na tom špatného. Spíše naopak. Není důvod zaplatit naráz, když máte možnost splácet postupně. Pokud to je výhodné.

A v případě vysílaček to výhodné je. Během následujících šesti let celková úspora dosáhne proti nedávnému stavu přes 1,7 milionů korun. A to nemluvím o technologické kvalitě zvoleného řešení. Například už se nestane, aby se strážník, nedovolal na svoji základnu a ani na vozidlovou  radiostanici.

V článku se ale nemluví jenom o vysílačkách. Na tapetě v něm byla přestavba městského stadionu, koupě kulturního domu, ubytovny v Čelakovského ulici. Kdo byl na posledním zastupitelstvu, slyšel odpověď. Kdo tam nebyl, ten ji slyšet nemohl. A ten, kdo tam byl (autor článku) a odpověď slyšet nechtěl, ten ji také neslyšel.

Škoda také, že u skutečně velkých závazků města není v článku podrobně popsána doba i způsob jejího vzniku. Zátěž desítek milionů korun ročně není vizitkou současného primátora. Ten je spíše hasičem, který hasí požáry způsobené jeho předchůdci v nedávné minulosti. Myslím si, a to nezpochybňuji právo novinářů na vlastní názor, že takto napsaný článek není vůči současnému primátorovi Vítu Mandíkovi fér.  A za tím si stojím.

Pavel Bakule, ředitel Městské policie Ústí nad Labem